Vítám vás v nové rubrice Ženy a jejich šperky, kterou jsem pro vás připravila. Prostřednictvím těchto článků můžete nahlédnout do duše šperkařky. Jejího myšlení, jejích pocitů - co cítí, když vezme do ruky kámen, jak si vybírá vazbu. Je to velká alchymie, velké vnitřní naladěni na kamínek a velká radost, když se dílo podaří a vznikne nádherný šperk.
Dnes jsem vzala do ruky velmi zajímavý kamínek, který je někde na pomezí mezi minerálem a fosilií. Pomáhá s propojením s předky a minulostí, což může být užitečné pro odborníky zabývající se rodokmeny a rodinnou historií. A dnešní romantický příběh se mi velmi líbí....
Leonora si zapnula tmavě modré sako, uhladila si vlasy a zkontrolovala svůj diář. Dnes ji čekala práce na rodokmenu hraběnky Anny von Hohenberg, tajemné šlechtičny z 18. století, o které se dochovalo jen málo záznamů. Klient, potomek jejího vzdáleného bratrance, doufal, že objeví rodinné tajemství ukryté v zapomenutých archivech. Leonora si vzala svůj oblíbený šperk s Turritella achátem, který jí vždy pomáhal soustředit se – kámen plný zkamenělých ulit ji spojoval s minulostí. Cítila se s ním jistější, jako by jí pomáhal rozplétat osudy lidí, kteří už dávno odešli. V kanceláři rozložila staré matriky a začala si dělat poznámky. Anna von Hohenberg prý zmizela krátce po svatbě a nikdo nikdy nezjistil, kam se poděla. Leonora narazila na dopis, ve kterém se psalo o tajné cestě do Prahy, kde měla hledat azyl u neznámého příbuzného. Pátrání ji zavedlo do archivu, kde objevila zápis o dítěti narozeném pod falešným jménem. Srdce se jí rozbušilo – mohla by to být stopa, kterou hledala? Celý den strávila porovnáváním starých dokumentů, dokud se jí konečně nezačal rýsovat příběh dávno ztracené hraběnky. Uvědomila si, že Turritella achát potemněl víc než obvykle, jako by jí dával znamení, že se blíží k pravdě.
Tento šperk můžete zakoupit zde: zde
